Kdy už se to povede?

Je to k vzteku! Většina z nás si vždycky myslela, že mít děti je něco, co si může dovolit každý. Něco co nám nikdo nevezme. Prostě jednou potkáme toho prince a i když nepřijede na bílém koni, poznáme, že je to on. Ten muž, který pro nás udělá vše. Muž, který bude stát při nás i když budou naše nápady hloupé. Muž, který nám uvaří čaj a skočí do lékárny, když nám nebude dobře. Muž, který nás rozesměje, pohladí a obejme, uvaří večeři, dojde s košem. Ten muž o kterém tak nějak vnitřně víme, že bude tím nejlepším tátou pro naše děti.
A tak z ničeho nic přijde rozhodnutí, které má náš život změnit navždy. " Přála bych si miminko." Jedna krátká věta, která všechno obrátí na ruby. Změní celý náš pohled na svět, všechny naše dosavadní životní hodnoty se prohází, ani nevíme jak.
Zdá se to jednoduché. Prostě skočíte do postele, nebo kamkoliv jinam, kde se rádi oddáváte svým vášním a pustíte se do toho. Za pár dní si uděláte těhotenský test, uvidíte 2 čárky a jde se nakupovat výbavička...No jasně ! .... Tak takhle by to bylo fajn, takhle jsem si to představovala já.
Po půl roce "jedno-čárkových testů" jsem začala mít první obavy. Lékařka mě ale uklidnila tím, že je to normální. Jde přece jen o velmi krátkou dobu a divné by to bylo až po roce snažení. Že jste tuhle větu už také slyšela?
No a jak o bylo dál? Po dalším roce byl můj manžel na spermiogramu, který vyšel výborně. Byl označen za prvotřídního samce. Uf.. kdyby měla být chyba na jeho straně, neumím si to snad ani představit. Znáte to, ne? Ta jejich ješitnost, tohle by neunesl. Výsledek je tedy jasný. Ten chybný článek jsem tady já. Někdo něco nefunguje, jak má. " Asi chyba v metrixu" jak říká můj manžel.
A tak jsem čekala, že budu muset podstoupit nějaké vyšetření, testy genetiky, průchodnost vejcovodů a nevím co všechno ještě..ale odborník na neplodnost nakázal píchnout pregnyl a inseminaci. Že prej probíhá ovulace, tak není na co čekat.
Inu dobrá, jdeme do toho. Manžel hrdě naplnil kelímek a šlo se na věc. Proces trvající asi 20 vteřin, následně 15 minut ležení se zadkem na podložce a tradáááá. Doktor se semnou loučil slovy " A jste těhotná". Hrozně se tomu smál, tak jsem se smála taky..no co jsem měla dělat? Přece nebudu brečet.
Čekáte, že teď budu psát o tom, jak jsem si udělala těhotenský test a šlo se slavit? Vůbec ne! Test byl negativní a já se šla objednat na další pokus. Tenkrát jsem to ještě brala tak nějak s humorem a snažila se tvářit děsně vyrovnaně.
Ovšem co mi nepřišlo vtipné ani trochu bylo oznámení slečny, lakující si na recepci v nemocnici nehty, o tom, že mají celozávodní dovolenou a mám přijít za 3 měsíce. CO ŽE??? To ještě existují věci, jako je celozávodní dovolená? V dnešní době? Já nechtěla dítě za 3 měsíce, já ho chtěla hned. Včera bylo pozdě! Tři zatracený měsíce pro mě znamenaly totálně ztracený čas.
Byla jsem tak naštvaná, že jsem si řekla, že tam nepůjdu už vůbec a poradím si sama. A tehdy to začalo... přečetla jsem všechny internetový diskuze, několik lékařských studií o neplodnosti, na youtube jsem sledovala proces umělého oplodnění, prostě jsem byla ochodná udělat cokoliv pro to, abych byla MÁMA.
Stala se ze mě profesionální snažilka. Ano, opravdu jsem to slovo napsala, SNAŽILKA! Ze srdce to slovo nenávidím!